použité materiály od autorů: Marc Lefebvre, Peter Murdoch - Ocean Dynamics Hawaii, Tom von Alten, Windsurfing magazine, Sailboarder magazine.
Kompilaci a obrázky pro windsurfing.cz připravil: Radan Karlíček
(všechna práva vyhrazena)

Jste na vodě, jedete ve skluzu s plně naloženým větrem v plachtě, máte "zaklopíno", jedete trochu rychleji než kdykoliv předtím, trefíte malý chop
a najednou:

Sakra co se to po.....lo?! Ulomila se mi snad flosna?!

Jste stále v původním kursu, ale plovák se stočil asi 45stupňů proti větru a řítí se po vodě bokem. Jste stále ve skluzu, za prknem se táhne rýha plná bílé pěny, rychlost pomalu klesá.

Zastavujete, skáčete do vody a otáčíte prkno dnem vzhůru, ale flosna je na svém místě a zcela v pořádku. Co se mi to sakra stalo?

Právě jste prožil Spin-out neboli česky řečeno ustřelení flosny.

To pěkně plynulé proudění vody po obou stranách flosny, které dodává boční vztlak, který udržuje vaši rychlost, kurs a dovoluje mírné stoupání proti větru, už není tak pěkně plynulé, když se toto ustřelení stane. Vaše flosna ustřelila
a v novém úhlu 45 stupňů už nedodává skoro žádný vztlak, zato však spoustu tření. Ale jak k tomu vlastně došlo? Co způsobilo tento jev?

V podstatě jsou 2 příčiny spin-outu a ještě více řešení jak z něho. Původce tohoto jevu je znám jako tzv. "ventilace", pojem známý v hydrodynamice
a probíhá následovně:

Jedete v plném skluzu s oběma nohama v poutkách po adekvátně rozbité hladině, která odpovídá síle větru, tj. přirozená tvorba vln (chopu) není kryta jakoukoliv překážkou v podobě pobřeží (offshore podmínky), mysu, kosy, hráze atd. který by plnil funkci vlnolamu a nabízel naprosto rovnou vodu. Vaše prkno tedy periodicky najíždí na chop různé velikosti. V tomto stavu, kdy udržujete ideální postavení na plováku a v plném skluzu se řítíte po hladině, je rozložení sil v patě flosny znázorněno na obr. 1.



Obr.1. Rozložení sil v patě flosny za ideálních podmínek v plném skluzu.

Zelené plochy graficky znázorňují distribuci tlakových a podtlakových silových složek v místě spojení flosna-plovák (v patě flosny). Jejich výslednice (celkový vztlak) je znázorněna modrou šipkou (silovým vektorem). Tato síla působí proti naší zadní noze, noha tedy tlačí proti flosně stejně velkou silou opačného směru (reakce), která není v grafu znázorněna. Třecí síla, která je způsobena třením flosny o vodu, a která brzdí naši rychlost, je znázorněna červenou šipkou. Délky šipek vyjadřují zároveň velikosti sil, tj. modrá šipka je cca 4 x delší než červená, tzn. vztlaková síla je zhruba 4 x větší než třecí síla. Tento poměr vztlak / tření se pohybuje od 3:1 až do 20:1 a je dán typem a stavem naší flosny. Typ je dán tvarem, plochou a délkou flosny, stav je dán množstvím nerovností, poruch a nečistot na jejím povrchu a hranách . Pokud máme hrany flosny řádně "odrbané o dno"a plochy plné nečistot a důlků, okrádáme se tak
o cennou rychlost. Všimněte si, že osa plováku je v plném skluzu mírně natočena do větru. Tento fakt je způsoben několika důvody, především však naší trvalou snahou o mírné stoupání proti větru.

Okamžik kdy dojde k ustřelení:
Jakmile plovák najede v plné rychlosti na větší chop a trochu povyskočí z vody, opustí flosna svoje přirozené "vodní" prostředí, které je od atmosféry odděleno plovákem a kde v optimálních, pracovních podmínkách nemá vzduch co pohledávat a částečně nebo úplně se obnaží. Tím dojde k nasátí vzduchu
k patě flosny na její podtlakovou (návětrnou) stranu. Malé povyskočení z vody bývá tedy prvním iniciátorem spin-outu. Velmi potom záleží, zdali dopadneme zpět do vody ve stejném, ideálním kursu jako jsme ho opouštěli anebo v kursu jiném. Jednotlivé případy rozebereme později. V tento okamžik, kdy pronikne vzduch k návětrné straně flosny ztratíme částečně nebo úplně (záleží jak velká část flosny se obnaží a v jakém úhlu dopadne zpět do vody) důležitou podtlakovou složku celkové vztlakové síly flosny a tím dojde k silové nerovnováze oproti stavu bezprostředně před skokem a vlivem nyní převládajícího tlaku zadní nohy dojde k usmyknutí flosny a tím i celé zádi prkna do závětří. Jakmile záď ustřelí, natočí se flosna vzhledem k proudící vodě částečně bokem a vytvoří překážku, která klade daleko větší odpor než
v případě ideálního obtékání. Vzduch potom vytvoří na podtlakové straně bublinu, která se díky rychlosti plováku vytvaruje a zploští do tvaru jakési kapky viz obr. 2.

Tato bublina se prodlouží a v místě za zádí, kde končí prkno a začíná hladina vytvoří rýhu, kudy je neustále nasáván zezadu vzduch, který "živí" probíhající spin-out. V tuto chvíli ztrácíte zhruba 60% vztlaku, tření se zvýšilo 2x a vaše rychlost je tatam. Toto sací potrubí v podobě rýhy táhnete stále za sebou jako ocas a pokud se stihnete v průběhu spin-outu podívat za záď prkna, je viník
v podobě rýhy zřetelně vidět. Odstranění rýhy a zásobování bubliny vzduchem je potom zásadní podmínkou k regeneraci vlastní jízdy a znovunabytí rychlosti.
V tomto okamžiku je potřeba zdůraznit, že ve skluzových podmínkách prakticky nelze zamezit pronikání vzduchu pod plovák, princip skluzu je vlastně na tomto jevu založen a pokud by vzduch zepředu pod plovák nepronikal nejednalo by se o skluz ale o výtlak.
V praxi to potom vypadá tak, že voda není nikdy jako zrcadlo, spíše naopak, hladina je samá vlna a díra, takže při rychlé jízdě přes tento chop vzduchové bubliny (lepším výrazem by byly vzduchové masy) různých velikostí, tvarů
a hloubek, neustále atakují patu flosny, snaží se u paty uhnízdit a permanentně se snaží "ukrást" flosně její podtlakovou složku a vytvořit zde tu parazitující bublinu a později rýhu, která nakonec zruší silovou rovnováhu a způsobí vlastní ustřelení.



Obr. 2. Grafické znázornění proudění v patě flosny v průběhu spin-outu.

Těsně po ustřelení: Kurs zůstal zachován, plovák je stále ve skluzu, ale jeho podélná osa se stočila do větru v úhlu cca 45 stupňů, (záď ustřelila). Vztlak se snížil o zhruba 60% (modrá šipka se zkrátila). Třecí síla (červená šipka) se min. 2 x zvětšila oproti normálu a vzrostla na hodnotu vyšší než je vztlak z důvodu natočení flosny vůči směru proudění čímž došlo ke zvětšení plochy flosny
a k tvorbě masivních turbulencí na jejích ostrých hranách.

Takže zopakujme nyní 2 hlavní příčiny spin-outu:

1. Nasátí vzduchu pod prkno v kombinaci s příliš velkým tlakem na zadní nohu nebo příliš malou plochou flosny k dané plachtě způsobí akumulaci vzduchu u paty flosny na její návětrné, podtlakové straně, vytvoření bubliny se sací rýhou
a následná ztráta vztlaku a ustřelení flosny (spin-out)
2. Kavitace neboli var při nízké teplotě je jev známý z hydrodynamiky
a představuje problém pro lodní šrouby, turbíny a ploutve a nastává při rychlostech nad 40 - 45 uzlů. Tento jev také může způsobit spin-out, ale vzhledem k vysoké rychlosti, kterou je nutné vyvinout nebude předmětem tohoto článku.

Hlavního viníka tedy máme: Je jím vzduch a příliš velký tlak na flosnu. Flosna tedy svou nedostatečnou velikostí a s přispěním vzduchové kapsy, která jí odebere podtlakovou složku, již nedokáže odolávat tlaku nohy v daný okamžik
a ustřelí. Nastane spin-out.

Když jsme si nyní ukázali co způsobuje spin-out, proveďme nejdříve rozbor jak ho co nejvíce oddálit a potom jak z něho ven, když nastane:

1. Snažte se co nejvíce řídit radami zkušených prodejců a jezdců a používejte doporučené velikosti flosen k daným velikostem plachet a daným typům plováků.
2. Dávejte pozor na polohu zadního poutka vůči flosně. Náběžná hrana flosny by měla být ve stejné linii (vertikální ose) jako zadní šroub zadního poutka. Náběžná hrana flosny by neměla nikdy předbíhat zadní šroub zadního poutka. Tento stav může vést a také povede ke spin-outu.
3. Při jízdě v chopu se snažte absorbovat nárazy pokrčováním nohou
a v kritickém okamžiku kdy přejíždíte vlnu a blíží se "vzduchová masa" se snažte snížit tlak zadní nohy na flosnu.
4. Pokud skočíte trochu výš, snažte se během letu resp. těsně před dopadem strčit záď prkna do ideální stopy anebo případně trochu do větru pod sebe. Velmi špatná varianta je opak a sice dopad na vodu zádí natočenou dolů po větru, protože v okamžiku, kdy flosna narazí na vodu v jiném než v optimálním nulovém úhlu vůči svojí podélné ose, vytvoří si sama za sebou svojí šířkou po celé svojí výšce dříve popisovanou rýhu neboli bublinu na návětrné straně a to je vlastně počátek masivního spin-outu. Masivního proto, že se odehrává na celé výšce flosny. Ačkoliv flosna v prvním případě dopadu (zadek pod sebe do větru) také za sebou vytvoří rýhu, tato vzduchová rýha je na opačné, tj. tlakové straně flosny kde spin-out nezpůsobí.
5. Jakmile k ustřelení zádi dojde, snažte se okamžitě odstranit co nejvíce váhy neboli tlaku ze zadní nohy, tj. přeneste ho na nohu přední, někdy je i potřeba vyndat zadní nohu z poutka a přenést více svojí váhy směrem ke stěžni. Rychlost naší reakce a snahy o nápravu je zde velice důležitá, protože pokud se nám povede zachraňovací manévr realizovat ještě za vysoké rychlosti jízdy tj. povede se nám plovák srovnat do původního kursu a zajistit obnovení rovnováhy sil ubráním tlaku zadní nohy, potom spin-outu jednoduše řečeno "ujedeme".
6. Více agresivnější, ale velmi účinná metoda spočívá v následujícím postupu:
V okamžiku ustřelení se naučte velmi agresivně trhnout zadní nohou k sobě do návětrné strany a tímto pohybem vrátit prkno do původního kursu a obnovit plynulé obtékání flosny. Ćím dříve po ustřelení trhnutí aplikujete, tím méně rychlosti stihne spin-out ujíst a tím větší je pravděpodobnost úspěšné regenerace stavu před tím než nastal. Pochopitelně musíte mít zadní nohu
v poutku, aby bylo vůbec možné trhnutí realizovat. Tato metoda je lepší než bod 5. protože nevyžaduje vyjmutí zadní nohy z poutka, ale důležitá je rychlost jízdy, čím vyšší, tím lepší výsledek. Jakmile rychlost jízdy poklesne pod skluzové podmínky tato metoda nefunguje, protože přítomnost zadní nohy
v poutku zaboří záď prkna do vody a potom musíme nasadit bod 5.
7. Poslední rada je velmi závislá na vaší vyježděnosti a zkušenostech. Čím větší budete mít zkušenosti se spin-outy a čím více jich zažijete a odstraníte, tím větší cit pro tento jev budete mít. Nakonec se dostanete do takového stavu, že už budete schopen vnímat jemné rozdíly v tlaku flosny a poznat okamžik, který těsně předchází spin-outu. Je to velmi krátký okamžik těsně před vlastním ustřelením, kdy již dochází ke kumulaci vzduchu u paty flosny. V tento moment pocítíte ztrátu opory oproti vodě. Pokud rychle zareagujete odebráním tlaku ze zadní nohy nebo prudkým trhnutím, spin-out vůbec nenastane.

Pokud výrobce vaší výbavy neudělal nějaké závažné hrubky, je velikost flosny tím hlavním parametrem, kterému musíte věnovat pozornost. Jestliže bez problémů dokážete ovládat vaši plachtu v daných větrných podmínkách, ale neustále vám ustřeluje záď, anebo velmi těžko stoupáte proti větru, potřebujete větší flosnu. Pokud je prkno těžko ovladatelné, zadek leze ven z vody a snaží se jaksi letět samo o sobě a jízda se dostává mimo vaší kontrolu, potřebujete menší flosnu (a možná i menší prkno).
Hodně štěstí a vzhůru na vodu, řešit ten všudypřítomný spin-out.

Přidat komentář k tomuto článku  jméno  email  titulek  text