Začátkem prosince mne dost rozhazují ceny letenek z Německa na Kapverdy, je to tak každý rok. Těsně před Vánoci normální lidé pečou, kupují dárky, paří na vánočních večírcích a tak cestovkám dochází trpělivost a zlevňují tedy letos zas tak moc nezlevňovaly (například Karibik letos nešel pod 5oo EUR za letenku) ale jedna destinace zlevnila, až jsem ztoho byl na prášky. Zpáteční lupen na Kapverdy - ostrov Boa Vista za 3500Kč s poplatky a Mnichova to je adrenalin. Problém byl, že po předešlém výletu do El Turu jsem byl nějak mimo provoz. Naražená žebra jsou fakt dost problém na min. 2 měsíce a k tomu jsem měl ještě něco s nohou od poutka - hotovej mrzák. Tak snad příští prosinec.

                 Začátkem ledna byla vyhlašena druhá vlna cestovní horečky, dali jsme dohromady účasníky zájezdu, celkem 4 kousky: 3 serfaři a jeden chodec.

              Cena letenky na týden byla tak 32O EUR. Rozhodli jsme se ještě dva dny vydržet a vyplatilo se; 219 EUR nám udělalo fakt radost. Odlet z Michova za tři dny - 13.1. Ještě nás trochu znejistí informace o vízách. Prý se vyřizují v Berlíně a vyřízení trvá pouze 14dní a 45 EUR. Pak jsme se dopátrali že se dají koupit na letišti za 25 EUR. Je dobré si na stránce konzulátu vytisknout formulář a v klidu ho vyplnit doma, fotky nejsou potřeba.

Petr našel levné parkování u letiště s dopravou k terminálu cena 29 EUR.

Náš low-cost zájezd může začít.

Ve složení Petr serfař, Honza serfař, Jirka serfař, Petr chodec odjíždíme ze Stodůlek vymazleným zánovním Transportérem Euroline s lůžkovou úpravou a bufíkem. Cesta ok, venku mínus 15 a tak mi nějak neštimuje že se budu za 2O hodin cachtat ve slané vodě. Na parkovišti u letiště ještě hodinku chrupnem a už na nás bouchá obsluha parkoviště a odváží nás k terminálu.

V 6 ráno jsme na ranveji trochu zpožnění spojené s odstraňováním námrazy. Vypadá to dost kosmicky. Let celkem dlouhej 6,5 hodiny. Přistáváme, půlka ledadla vystupuje a ostatní pokračují na Sal. Letiště je malinké, takovej autobusák v České Lípě s moderní budovou. Vše probíhá OK, bagáž už máme na pásu a tak pádíme na stopa. Jo, na letišti fouká 8ms tak běžíme jak koně za vodou. Venku žádný taxiky nejsou a tak jdeme jako v Egyptě na stop . Z letiště je městečko a půjčovny kousek, asi 8km po jediný asfaltový silnici na ostrově. Většina cestujících končí v útrobách zatím asi jediného mega hotelu který je hned u letiště.

Zastavuje nám téměř první pickup a za 10 EUR se vezeme. Později zjištujem že by stačilo i 5 EUR.

Jedeme rovnou do půjčovny. Jsou tam 2 volíme švýcarský Happy surf. Malá půjčovna u pěkné restaurace s pláží a lehátky bez výpalného. Vybavení převážne Fanatic a North sails, stav dobrý až výborný.

Domlouváme cenu s pojištěním 230 EUR za týden a jdeme do akce.

Šáhnu po kufru a zdá se mi nějakej divnej. Aby také ne - není můj, na letišti jsem ho vtom větrném stresu špatně čapnul. Kluci už jsou skoro na vodě a já se jazykovýma znalostma 4 z němčiny a ruštiny se vydávám za místním černošským asistentem strojení plachet Erikem. Celkem moje ruce nohy pochopí. Půjčí si auto a jedeme na výlet po ostrově. Cestou nabereme mladou černošku a dědulu, kupodivu také černého a hurá směr letiště . Na letišti můj kufr nebyl v tom hnusném mega hotelu také ne, zato mi vzali ten můj kradený. Nakonec jsme ho na letišti přece jen našli. Jinak místní jsou pohodáři a Erik good boy . Tak hurá na vodu.

Jak jsme si to představovali podle fotek nekutečně dlouhá pláž, jemný písek a 200m od břehu stačíš, rovná voda a vlny do 1.5m a stálý vítr - prostě ráj.

Jak to vlastně je , fouká ofshore přes městečko což znamená poryvy jak kráva (stálý vítr bere za své). Půjčovna se nachází teměř ve městě u přístavu trochu v zátoce. Takže po větru odjezd nic moc návrat si dovedete představit.

Jemný písek - je sice na pláži ale pod vodu ho matka příroda zapoměla dát, jsou tam zbytky korálů a ostré lávové kameny bez bot téměř nemožné. Nakonec jsem to vyřešil tak že jsem si vzal boty, na vodě sundal a strčil pod lykru. Před půjčovnou při odlivu voda tak do pasu jinde hloubka. Rovná voda? V  zátoce spíš motokros. Vlny jdou ze dvou stran protože se vyhýbají ostrovu před půjčovnou. Ta pravá rovná voda je za kosou směrem k letišti tam je to podle našich představ, tam na Vás čeká 5km dlouhý šlák a vlny z oceánu v periodě tak deset vteřin. Poryvy jsou zde také, ale menší. Tady je to ráj pokud odhadnete vercajk. Výměna vzhledem ke komplikovanému návratu stojí mnoho sil a nervů. Další perlička je, že v půjčovně sice mají člun, ale za dobu pobytu ho nevytáhli, takže v případě problémů se k vám hned tak někdo nedostane. Tedy pokud by si Vás někdo všimnul. Na vodě průměrně tak 5 prken na velké ploše.

První den foukalo dost málo tak na 6.5 v kombinaci z výše napsaným jsme byli totálně na prášky takhle jsme si ráj nepředstavovali, no to je spíš peklo.Večer se kodrcáme do města a hledáme nějaké ubytko nejřív to vypadá snadně - všude hotýlky, ale obsazené nebo drahé . Jdeme do centra a hledáme dál. Jako zázrakem se objevuje Erik a jde nám pomoct. Po deseti minutách už smlouváme s naší novou paní domácí. Nakonec jsme se naskládali do minipokoje s relativně výhodnou cenou 20 EUR za noc se snídaní. Úroveň pokoje a sociálky je dostatečná. Petr s Honzou dostali manželskou postel s jednou dekou tak si to dost užívali.

Večer projdem městečko moc pěkné, úplná romantika. Je sranda jak černoši nejsou vidět ve tmě, najednou je máte před sebou. Restaurací celkem dost, hlady neumřem.

Ráno nás čeká snídaně (skromná) na střeše našeho penzionu s výhledem na město a moře.

Další dny nás čeká pořádný vítr tři dny fouká 7BF a tři tak 5až6BF problém jsou ty poryvy, který dávají naším netrénovaným tělům zabrat.

Objevujeme kouzlo Turtle beach tedy pokud zrovna vezmeme ty správné plachty.

Místní jsou převážně černoši nebo míšenci. Jsou tu také Evropani kteří se tu chopili podnikání. Obchody otevřený po až so tak do 7. Jídlo trochu dražší, než v Čechách, ale výborný, voda 1 EUR , večeře jídlo plus nápoj tak 1O EUR, internet 1 EUR za 15 minut. Zábava ve městě skromná, jeden serfařský bar a dvě diskotéky za městem, otevřený v pátek a sobotu od 12 v noci. To už jsme ale měli večerku ;-)

Cesta zpátky je dlouhá. Nejdřív mezipřistání na Salu a potom nám řekli, že letadlo má poruchu a že se podíváme se na Kanáry. Tak přistáváme na Tenerife a vizuálně kontrolujeme El Medáno. Fouká a tak v dálce vidíme bílé čáry na vodě . Po hodině jsme dostali nové letadlo a pokračujeme do Mnichova.

Návrat nám jen trochu komplikuje náš zánovní Euroline, kde přestalo fugovat turbo a tak si vychutnáváne komfort jízdy jak s plně naloženou Liazkou.

P.S.

Auto pick-up – myslím, že by si je měli dát na státní vlajku žádný jiný typ karoserie tu skoro nepotkáte.

Napsal: icecream

Přidat komentář k tomuto článku  jméno  email  titulek  text