Jako každoročně již po několikáté na přelomu července a srpna jsme se vydali s partičkou nadšenců, jejichž umění je již asi 10 let čím dál tím stejný, na expedici zvanou Anájur, čili Rujána .


Předpověď nejen na Windguru slibovala na následující dva dni 8-12 metrů, pak dva dni odpočinek a pak mělo zas něco přijít. (...samozřejmě nepřišlo), nicméně ve středu 27.7. jsme dali povel k odjezdu.

Posádka Atleta, který vezla všechen cajk, vyrazila kolem 9. večer z Dokes a zbytek, že prý vyrazí kdy chce, že to nový Jardysovo Mondeo Atleta v poho dojede. Odjezd byl stanoven na půlnoc, takže jsem v půl začal balit. To že nestíhám mě trochu rozhodilo, ale uklidnilo mě, že hoši taky nestíhačka, takže abych neplašil v kempu kleine deutche jungen, jsem se stačil i ještě na cestu oholit.

Cesta v ještě voňavém Mondeu ubíhala krásně, konečně jsem po letech nemusel řídit...jsem si zrovna říkal, když najednou cestou z Bíliny na odbočce u Teplic na Ústí....BUM-BUM.... Výsledek: dva elektrony v hajzlu, jedna guma prázdná...hmmm....takže všechno z kufru ven, výměna kola za dojezdovou rezervu a pěkně zpátky pro Voktáfku.

Zatímco Atlet byl už na místě, my jsme byli ten den již po druhý v Teplicích a tankovali . Růůůgen Voktáfka dobila asi až kolem půl desátý. Aspoň nám předvoj už pěkně narazil krmení v podobě plzničky P12 a postavil obývák.

Vítr zatím nic moc, ale odpo to začali zapínat. Jezdily se 6.9 a prkna nad 110l, Mareček samozřejmě jak jinak, než Nechra 6.6.

Jezdili jsme až do večera a vychutnávali si dlouhý šláky v mělké vodě bez vln. No, žádný frístajlový baletky nejsme, halza je pro nás největší trik, který většina z nás musí ještě hoooodně pilovat, aby se dalo na co koukat. ... když tam zrovna nespadnu... :))

Travní flosna letos možná až tak nutná nebyla, bylo trochu více vody, trávy nebylo tolik, ale přecijen člověk nikdy neví. Je to s ní v těchto končinách lepší a někdy i nezbytné.

Druhý den - pátek 29.7. dopo zase na 6.9 - Mareček pochopitelně Nechra 6.6 :) a odpo už to bylo výrazně lepší, odhaduji, že těch 12 m přišlo. Přezbrojilo se na 4.7 až 5.5. Pozn. Mareček se zuby nehty svý 6.6ky držel, ale i tu nakonec pak zaměnil za přecijen trochu menší.

Už loni jsme plánovali pořídit nějakou podvodní kamerku na blbnutí, tak letos k tomu konečně došlo. Po googlení jsme se rozhodli pro celkem slušnou kamerku GOPRO HD v provedení HELMET za ještě celkem přijatelný peníz. Před odjezdem jsem ji vybavil 16GB SSD kartou. V sadě jsou 4 lepítka na helmu, kloub, páskový úchyt a čelenka na hlavu, kterou jsme nakonec používali nejčastěji. Pro jistou jsme k ní přivázali za krátký provázek ještě malý plováček z extrud. polystyrénu. Sama v pouzdře sice plave, ale pokud by z hlavy, nebo držáku nějakým karambolem či jiným nedopatřením :)) spadla, hůř by se ve vlnách hledala. Kamera je neuvěřitelně rychlá, slušná hloubka ostrosti, krásně odfiltrovaný šum proudícího větru pomocí dvou mikrofonů. Čistý obraz v HD rozlišení nás prostě překvapil. Táhli jsme ji i v Sassnitzu v bězvětrném čase do ponorky, na útesy do národního parku atd. Ovládá se jednoduše dvěma tlačítky. Jedno na režim a nastavení všech možných video módů 16:9, 4:3 ve FULL HD při 29fps, jeden z módů 16:9 umí i 60fps pro kvalitní zpomalené záběry. Sekvence snímku a jednotlivá fota jsou samozřejmostí v 5MB rozlišení. Druhé tlačítko jen zapíná/vypíná. Někdy, když vám kolem uší fakt fičí přes 12 -15m/s už je bohužel hůř slyšet pípání, které počtem pípání indikuje, zda kamera točí, či ne, ale to by na ní musela být siréna , každopádně stav indikuje blikající červena LEDka, takže vsjo jásno...

Více podrobností o kameře včetně videí najdete přímo na stránkách dodavatele www.gohd.cz




Na víc bohužel nebyl ani ne tak čas, jako vítr. Ještě bychom rádi někdy zkusili ji dát na top stěžně pro záběr shora, ten bude zajímavý a i na ráhno. 

Díky www.gohd.cz za vyjití vstříc