|
|
|
2008-10-07 18:25
Pakoštane (Chorvatsko) 23. – 28.
Po úplně zabitých prázdninách, kdy jsem se dostal tak maximálně na Nechranice (kde se mi utrhnul kloub a lovil mne policejní člun) jsem se na úplný konec září konečně dostal pryč z ČR. A protože jsem chudý student bez neoprenu vyrazil jsem k nejbližšímu moři, kde se dalo ještě jezdit pouze v plavkách. Tedy na Jadran.
Měl jsem s sebou ještě další tři lidi, ovšem ani jeden z nich na prkně v životě nestál, a tak jsem si přibalil hračky jen tak kdyby náhodou. Předem upozorňuji že patřím do skupiny jezdců, kterým stačí větší vítr a pořádný skluz. Velké vlny a divoký freestyle mi mnoho neříkají, tedy aspoň zatím. Původně jsem neměl v plánu nic o našem výletu psát, jenže ono to tak marné nakonec nebylo.
Určitě nemusím tady říkat, jak je bezvadný jezdit mimo sezónu. Neměli jsme vůbec nic domluvený a vlastně jsme ještě ani u Záhřebu nevěděli kam jet. Uvažoval jsem o Krku, ale tam byla dle předpovědi dost zima. Nakonec jsme skončili v městečku Pakoštane, přibližně 30 kilometrů pod Zadarem hned vedle Vranskeho jezera v úchvatném apartmánu hned u pláže za sympatických 50 euro na noc.
V úterý po příjezdu naštěstí nefoukalo, protože po 12 hodinách za volantem bych na prkně asi umřel. Takže po obědě šlofíček a ve čtyři, když jsem se vzbudil už něco málo foukalo. Přesně řečeno foukalo slabý jugo. Nikdy jsem na tomhle místě nejezdil, ani o něm neslyšel a tak jsem se vydal na hodně rekreační ježdění s tím, že si okouknu, jak to tady vypadá.
A vypadá to asi tak, že nic moc. Aspoň to byly moje první dojmy. My jsme bydleli v zátoce kousek od centra a přístavu (takže cca 300 m). Navíc, aby to bylo ještě blbější, je celkem blízko u břehu několik ostrovů. Když jde vítr od jihu, tak ho bourají právě ony ostrůvky. Když půjde ze severu, tak v naší zátoce bude parádní závětří. Takže na pořádný ježdění se muselo vyjet ven, až za ostrovy.
Ve čtvrtek začal foukat vítr od břehu a s tím jsem tedy příliš nepočítal. Nemám ho moc v lásce, protože si ještě tolik nevěřím na stoupání proti větru. Ale byl jsem příšerně nadržený, hned ráno jsem vybalil mojí 6,5 plachtu a hurá na vodu. Docela problém bylo dostat se od břehu, mimo závětří které tam dělaly stromy a apartmány. Chvíli jsem jezdil podél ostrůvků, ale to byla bída.
Ovšem dál na jih, směrem k městečku Drage, mimo přístav bylo vidět, že to jde lépe. Relativně blízko u břehu byly viditelný větší vlny (teda víc než 0,5m neměly) a tak jsem neodolal. Pokud zde někdo bude jezdit, doporučuji dát si pozor na mělčinu mezi ostrůvkem Velky Školj a SV. Justina. Mezi nimi jsem projížděl za větším větrem a během první cesty, přestože jsem jel dobrých 50 m od břehu, jsem tam málem nechal flosnu.
No a když už jste konečně mimo přístav, tak tam to je mnohem zajímavější. Nebo asi jak pro koho. V mém případě zde foukal podstatně silnější a hlavně stálejší vítr, než v té zátoce. Sice šel od břehu, ale nakonec jsem si zvyknul a bez problémů jsem si užíval non-stop skluz, ovšem vlny bych snesl větší. I tak to ale stálo za to.
Vítr nakonec foukal tři dny v kuse, což nelibě nesli moji přátelé, protože jsem celé dny byl na vodě. Ale to se nedalo nic dělat. Když musíš, tak musíš. Pátek foukalo takovým způsobem, že jsem se svou šest a půlkou neměl mimo přístav nárok. Po hodně divoké jízdě jsem se vrátil do zátoky, kde to šlo přesně akorát na mojí plachtu. Takže jsem si užíval pohodových skluzů.
Ovšem v sobotu přišel vrchol. Konečně jsem po dlouhých hledáních našel tu správnou polohu paty stěžně, flosny a hlavně úvazků. Pomohla mi k tomu nějaká ws škola. Už nevím odkud jsem jí stáhnul, ale mám jí doma ve wordu. Kdo má zájem, hned mu jí dám na mail. KONEČNĚ se mi povedlo nastoupit do poutek a to tak, jak se to má správně dělat. Rázem jsem zjistil, že to je úplně o něčem jiném, ale to asi každý zná. V samé euforii jsem vyrazil mimo přístav do velkého větru a bylo z toho nejlepší poježděníčko v mé kariéře. V životě jsem takhle rychle nejezdil.
Abych to shrnul. Z pěti pobytových dnů jsem strávil tři CELÉ dny na vodě. To jsem vážně nečekal a bylo to super. Je asi nutný dodat, že zde je nejlepší právě vítr od břehu, protože tu je malý kopeček a za ním zase jezero, takže úplná rovina. Nevím jak se tu jezdí na ostatní směry, asi to taky půjde, ale počítejte s tím, že se budete muset dostat někam dál, ostatně stejně jako já.
Kdo jede na dovolenou pouze za účelem windsurfingu, tak sem ani náhodou. Je to tu skoro až výborné pro děti. Pláž s pískem a bez ježků, nebo klasické oblázky a hlavně vstup do vody je pozvolný. Dokonce jsem zahlídnul i půjčovnou WS vybavení, ale bohužel jsem ztratil lísteček s internetovou adresou. Z tohoto místa se dají podniknout také zajímavé výlety. Například k Vranskemu jezeru, do Zadaru, na Kornati, dá se i do parku Krka a Paklenica. Až budete hledat revír, kam vyrazit s celou famílií a náhodou bude na windguru slíbený vítr od břehu (asi bora, nebo jak se mu odborně říká), je to tady přímo ideální.
Aloha, Lukas Ditt. (83 kg. NS 6,5 , Alpha 290, 120 l)
Něco o Pakoštane: www.pakostane.estranky.cz
Náš apartmán: http://gotovina-pakostane.tripod.com
| |
